Můj život na vysokých podpatcích

Už jako malá holka na prvním stupni základky jsem nosila podpatky, jednalo se sice jen o podpatky široké a vysoké 4-5cm, ale byl to jen začátek. Postupně jsem platformy a podpatky navyšovala a nosila čím dál častěji. Ve 14ti letech jsem již na běžné nošení po venku s kamarády nosila 10 cm podpatky a brala to jako běžnou věc. Tenisky jsem nevedla, jelikož mi přišlo šílené, že je v nich cítit každý kamínek a vzhledem k tomu, že mám nohy od mala ploché, mě nohy v teniskách bolely:(

Možná se ptáte, co na to říkali moji rodiče? Moje maminka s tím neměla vůbec problém i když sama na podpatky nebyla a dodnes bohužel není.

V té době jsem vůbec nevěděla, že i přes internet bych sehnala vyšší boty, takže jsem nosila stále svých 10 cm. Na gymnásiu jsem dostala vyšší, které měly podpatek kolem 12ti cm a byla jsem nadšená. Tenisky se v mém botníku už nevyskytovaly vůbec a boty na 10 cm vysoké platformě jsem nosila i na túry, cesty do lesa...prostě všude.

Když jsem poznala svého manžela, otěhotněla a když bylo prvnímu synkovi několik měsíců, konečně jsem narazila na různé internetové obchody a byla jsem nadšená. Objednala jsem si pár párů vysokých bot, které mi dělají společnost dodnes. Kozačky na 15cm platformě se nedají přehlédnout, uzavřené lesklé boty na 13 cm podpatku a nízké platformě mi často sloužily na diskotéky, ale i běžné denní vyřizování. Špičkou jsou pak sandálky na 17cm vysokém podpatku a vyšší platformě, které vždy vzbudí pozornost a přitom jsou tak pohodlné.

Posledních pár let moje nohy vlivem mateřství odpočívaly. Vzhledem k poslednímu těhotenství jsem se musela spokojit s výškou do 10 cm, ale poslední dobou se vracím ke svým vysokým a doufám, že brzo do mé sbírky přibudou další a třeba ještě vyšší:)